E-book Nejčastější dotazy klientů – Stres – sympatikus a parasympatikus

Nejčastější dotazy klientů

V této elektronické knize procházím témata, která s klienty řeším v online koučinku nejčastěji. Knihu vydávám postupně. Další témata najdeš ve videokurzu.

Kniha má dvě části:

• 1. část: Výživa (příjem energie)

• 2. část: Pohyb a fitness (výdej energie)

Výživa

Výživa (příjem energie)

Stres: sympatikus a parasympatikus

Stres a odpočinek patří k tématům, na která se ptá skoro každý. Začni tím, že si sjednotíš časy, kdy chodíš spát a kdy vstáváš. Hodně to pomůže kvalitnímu spánku, a ten se pak projeví na fyzické i psychické výkonnosti. Stresu se úplně vyhnout nedá. Jde ale o to ho snižovat a umět s ním pracovat. Uč se odpočívat aktivně, choď na procházky nebo výlety. Někdy je potřeba odpočívat i pasivně, prostě si zdřímnout, jen tak relaxovat nebo si zajít na masáž a wellness.

Autonomní nervový systém má dvě hlavní části: sympatikus (boj nebo útěk) a parasympatikus (odpočinek a trávení). Nechuť k jídlu se při chronickém stresu a převaze sympatiku objevuje často. Když trvá déle než pár týdnů nebo hubneš, i když nechceš, zajdi s tím k lékaři.

Sympatikus:

• potlačuje slinění, 
• rozšiřuje zorničky, 
• zrychluje tepovou frekvenci, 
• zrychluje dech, 
• může zhoršovat erekci (tu řídí parasympatikus),
• potlačuje trávení, 
• potlačuje potřebu vylučování, 
• vyplavuje adrenalin apod. 

• Připravuje nás na výkon v krizové situaci, v podstatě na boj nebo útěk. 

Parasympatikus: 

• podporuje slinění a trávení,
• zpomaluje tepovou frekvenci, 
• zklidňuje dech, 
• zužuje zorničky apod. 

Tímto způsobem tělo reaguje na stresory a okolní podmínky.

Když tě třeba pronásleduje medvěd, potřebuješ rychlejší tep a rychlejší dech, aby se svaly líp zásobily živinami a kyslíkem. Potřebuješ být nabuzený (adrenalin) a mít v krevním řečišti dost živin a glukózy (kortizol). Když naopak ležíš doma u seriálu v klidu, je v převaze parasympatikus. 

Většinou běží oba zároveň a mění se hlavně to, který z nich převažuje. A tvoje tělo často fyziologicky nepozná rozdíl mezi tím, jestli ti jde o život a honí tě medvěd, a tím, když na tebe v práci řve šéf. 

Krátkodobý přiměřený stres, třeba trénink, je v pořádku. Tělo na takovou zátěž reaguje adaptací a přizpůsobením. Je to něco jako očkování. Přiměřená dávka, díky které se rozvíjíš, adaptuješ a příště ten stresor zvládneš lépe. 

Horší je chronický stres. U někoho stres chuť k jídlu bere, u jiného ji zvedá a táhne ho k jídlu na uklidnění. Vidím u klientů obojí. Když máš pocit, že stres už nezvládáš, nezůstávej na to sám. Zavolej na Linku první psychické pomoci 116 123 nebo zajdi k lékaři.

A tady se dostáváme k tomu, jak spolu souvisí stres a chuť k jídlu. 

• Stresová reakce (adrenalin a kortizol) uvolňuje energii ze zásob do krve, aby byla k dispozici pro boj nebo útěk.
• Stres ti hlavně ztěžuje sníst dost. Pro nabírání pořád platí mírný přebytek energie a 1,6-2,2 g bílkovin na kilo váhy. Termodynamika platí i tady.
• U klientů, kteří těžko nabírají, často vidím vysoký stres a malou chuť k jídlu.
• Sní toho méně, než si myslí, a často se i víc hýbou. Štíhlí zůstanou snadno, ale na nabírání jim chybí energie.
• O svalovém růstu rozhoduje rozdíl mezi tím, kolik bílkovin tělo do svalů zabuduje a kolik jich rozloží. Třeba snížená hladina krevního cukru může spustit takzvanou glukoneogenezi. 
• Játra při takzvané glukoneogenezi přeměňují aminokyseliny na krevní cukr, tedy glukózu. V přísné dietě můžou tyto aminokyseliny pocházet víc z rozkladu svalů než z jídla. Když nabíráš těžko, začni tím, že si týden přesně zapisuješ jídlo. Často se ukáže, že sníš méně, než si myslíš.

Časté otázky

Jaký je rozdíl mezi sympatikem a parasympatikem?

Sympatikus je režim boj nebo útěk: zrychluje tep a dech, potlačuje trávení a vyplavuje adrenalin. Parasympatikus je režim odpočinek a trávení: podporuje slinění a trávení, zpomaluje tep a zklidňuje dech. Většinou běží oba zároveň a mění se hlavně to, který z nich převažuje.

Je každý stres špatný?

Ne. Krátkodobý přiměřený stres, třeba trénink, je v pořádku, tělo na něj reaguje adaptací, podobně jako na očkování. Horší je chronický stres.

Jak snížit stres?

Sjednoť si časy, kdy chodíš spát a kdy vstáváš. Uč se odpočívat aktivně, třeba procházkami a výlety, a někdy i pasivně: zdřímnout si, relaxovat, zajít na masáž nebo do wellness. Když máš pocit, že stres už nezvládáš, nezůstávej s tím bez pomoci. Zavolej na Linku první psychické pomoci 116 123 nebo zajdi k lékaři.

Proč někdo těžko nabírá svaly?

Často hraje roli vysoký stres a malá chuť k jídlu. V neustálém stresu člověk sní méně, než si myslí, a často se i víc hýbe. Štíhlou postavu si udrží snadno, ale na nabírání mu chybí energie. Pro nabírání pořád platí mírný přebytek energie a dost bílkovin.

Mohlo by tě zajímat

• Děláš všechno správně a váha stojí? Možná je to spánková apnoe
• Kolik kroků denně? Chůze je podceňovaný nástroj na hubnutí
• Plánování jídel pro vytvoření kalorického deficitu: klíč k úspěšnému hubnutí
• Většina lidí má za to, že po 30. létech jde mozek z kopce. Realita je jinde 👇

Martin Barna

Online výživový a fitness kouč. Od roku 2013 pomohl přes 600 lidem zhubnout a získat formu natrvalo. Vědecky, bez drastických diet a jojo efektu.

Chci koučink na míru

Článek má informativní charakter a není lékařským doporučením. Při zdravotních potížích se poraď s lékařem.