Nejčastější dotazy klientů

V této elektronické knize procházím témata, která s klienty řeším v rámci Online Koučinku nejčastěji. Knihu vydávám postupně. Každý týden přibude ve videokurzu jedno z níže vypsaných témat.

Kniha bude rozdělena na dvě části:

• část: Výživa (příjem energie)

• část: Pohyb/fitness (výdej energie)

Výživa

(příjem energie)

Stres – sympatikus a parasympatikus

Stres a odpočinek patří k tématům, na která se ptá skoro každý. Začni tím, že si sjednotíš časy, kdy chodíš spát a kdy vstáváš. Hodně to pomůže kvalitnímu spánku, a ten se pak projeví na fyzické i psychické výkonnosti. Stresu se úplně vyhnout nedá. Jde ale o to ho snižovat a umět s ním pracovat. Uč se odpočívat aktivně, choď na procházky nebo výlety. Někdy je potřeba odpočívat i pasivně, prostě si zdřímnout, jen tak relaxovat nebo si zajít na masáž a wellness.

Tvoje tělo má dvě části autonomního nervového systému – sympatikus (boj nebo útěk) a parasympatikus (odpočinek a trávení). Pokud míváš nechuť k jídlu, může to ukazovat na převahu sympatiku spojenou s chronickým stresem.

Sympatikus:

• potlačuje slinění, 
• rozšiřuje zorničky, 
• zrychluje tepovou frekvenci, 
• zrychluje dech, 
• potlačuje ejakulaci u mužů, 
• potlačuje trávení, 
• potlačuje potřebu vylučování, 
• vyplavuje adrenalin apod. 

• Připravuje nás na výkon v krizové situaci, v podstatě na boj nebo útěk. 

Parasympatikus: 

• uvolňuje svaly, 
• zpomaluje tepovou frekvenci, 
• zklidňuje dech, 
• zužuje zorničky apod. 

Tímto  způsobem tělo reaguje na stresory a okolní podmínky. 

Když tě třeba pronásleduje medvěd, potřebuješ rychlejší tep a rychlejší dech, aby se svaly líp zásobily živinami a kyslíkem. Potřebuješ být nabuzený (adrenalin) a mít v krevním řečišti dost živin a glukózy (kortizol). Když naopak ležíš doma u seriálu v klidu, je v převaze parasympatikus. 

Vždycky je jeden z nich jen v převaze, nikdy není jeden „vypnutý“ a druhý „zapnutý“. A tvoje tělo často fyziologicky nepozná rozdíl mezi tím, jestli ti jde o život a honí tě medvěd, a tím, když na tebe v práci řve šéf. 

Akutní stres je v pořádku. Může to být třeba sportovní zátěž, na kterou tělo reaguje adaptací a přizpůsobením. Je to něco jako očkování. Přiměřená dávka, díky které se rozvíjíš, adaptuješ a příště ten stresor zvládneš líp. 

Horší je chronický stres. To jsi totiž skoro pořád v „bojovém režimu sympatiku“, a to může oslabovat imunitu, brát ti chuť k jídlu a zpomalovat trávení. 

A tady se dostáváme k tomu, jak spolu souvisí stres a chuť k jídlu. 

• Sympatikus nutí tělo rozkládat tkáně a uvolňovat energii do krve, aby ji mělo k dispozici pro boj nebo útěk. 
• Když to parasympatikus dost často nevyvažuje, má tělo těžší pozici „ukládat a růst“. 
• U spousty ektomorfů bývá problém právě tady. V poměru sympatiku a parasympatiku, v práci se stresem a v citlivosti na něj. 
• V neustálém stresu a se sníženou chutí k jídlu spálí hodně energie a sní jí míň. Štíhlou postavu si proto udrží snáz, ale budovat svaly je pro ně těžší. 
• Svalový růst není jen o tom, kolik svalů budujeme (anabolické procesy). Záleží i na tom, kolik jich katabolickými procesy zase rozložíme. Třeba snížená hladina krevního cukru může spustit takzvanou glukoneogenezi. 
• Při ní játra přeměňují aminokyseliny na krevní cukr, tedy glukózu. V přísné dietě můžou tyto aminokyseliny pocházet víc z rozkladu svalů než z jídla. Pokud jako ektomorf nabíráš svaly těžko, podívej se na tyhle věci kolem stresu a svých návyků. Nejspíš se ti to vyplatí.

Mohlo by tě zajímat

• Děláš všechno správně a váha stojí? Možná je to spánková apnoe
• Kolik kroků denně? Chůze je podceňovaný nástroj na hubnutí
• Plánování jídel pro vytvoření kalorického deficitu: klíč k úspěšnému hubnutí
• Většina lidí má za to, že po 30. létech jde mozek z kopce. Realita je jinde 👇

Martin Barna

Online výživový a fitness kouč. Od roku 2013 pomohl přes 600 lidem zhubnout a získat formu natrvalo — vědecky, bez drastických diet a jojo efektu.

Chci koučink na míru

Článek má informativní charakter a není lékařským doporučením. Při zdravotních potížích se poraď s lékařem.