Probiotika: co reálně funguje a co je hype

Zdravé střevo si v kapsli nekoupíš.

Celé téma v obrázcích

Stejná infografická série, jakou dávám na sítě. Tady na jednom místě.

Reklama to maluje jednoduše: dáš si „hodné bakterie" v kapsli a máš zdravé střevo. Zní to logicky. Jenže s tím, jak střevo pracuje, se to moc nepotkává.

Ve studii, kde lidem odebírali vzorky přímo ze střevní sliznice, nejen ze stolice, se bakterie z kapsle většinou neusadily. U části lidí se nezachytily vůbec. A i tam, kde se něco uchytilo, změnilo to složení bakterií ve sliznici jen dočasně a u každého jinak. Šlo o malou studii s jedním 11kmenovým probiotikem.

Co střevo drží v kondici? Dvě věci, obě máš na talíři.

Rozmanitost rostlin. V projektu American Gut měli lidé, kteří jedli 30 a víc druhů rostlin týdně, pestřejší střevní bakterie než ti, kdo jedli 10 a méně. Je to pozorování, ne pokus, ale 30 druhů je dobrý orientační cíl. Různé rostliny nesou různé druhy vlákniny a dalších látek, ze kterých žijí různé bakterie. Počítá se vážně všechno: zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, semínka, bylinky, koření.

Fermentované jídlo. V malé studii ze Stanfordu (36 zdravých lidí, 17 týdnů) zvedlo pestrost mikrobiomu a snížilo 19 zánětlivých markerů v krvi. Kefír, jogurt s živými kulturami, kysané zelí, kvašáky, podmáslí.

Probiotika svoje místo mají. Americká gastroenterologická asociace (AGA) prošla 8 trávicích stavů a probiotika podmíněně doporučila jen u 3 z nich: prevence infekce C. difficile při antibiotikách, nedonošené děti a pouchitida (zánět střevního vaku po odstranění tlustého střeva). Všechny jsou medicínské. U předčasně narozených dětí jde jen o nemocniční péči na rozhodnutí neonatologa, nikdy o probiotikum na vlastní pěst. Pozor ale: v izraelské studii probiotika po antibiotikách zpomalila návrat vlastních střevních bakterií. Když bereš antibiotika a zvažuješ probiotikum, poraď se s lékařem nebo lékárníkem.

Při oslabené imunitě, vážné nemoci nebo pobytu v nemocnici se před probiotiky poraď s lékařem. U těžkého zánětu slinivky probiotika dokonce zvýšila úmrtnost.

Háček je dvojí. Za prvé rozhoduje konkrétní kmen. Výsledek z jedné studie tak nepřeneseš na jiný produkt z pultu. Za druhé se ta doporučení týkají jen konkrétních nemocí. Pro zdravého člověka z nich nic neplyne.

Doplněk jídelníček nenahradí. Pestrost na talíři udělá pro běžné „zdraví střev" víc než kapsle navrch. A vyjde levněji.

⚠️ Tohle je o jídle pro zdravé střevo, není to diagnóza. Krev ve stolici, hubnutí bez příčiny, silná nebo dlouhá bolest břicha, náhlá změna vyprazdňování? S tím jdi k lékaři.

Naučím tě poskládat jídelníček, který krmí střevo a přitom drží formu. S jídlem, co máš normálně doma. Koučink i videokurz najdeš níž.

Zdroje

• Kolonizace z kapsle (sliznice vs stolice, „rezistentní" lidé): Zmora et al., Cell 2018;174(6):1388–1405. DOI: 10.1016/j.cell.2018.08.041 (PMID 30193112)
• Po antibiotikách probiotika zpomalila obnovu vlastního mikrobiomu: Suez et al., Cell 2018;174(6):1406–1423. DOI: 10.1016/j.cell.2018.08.047 (PMID 30193113)
• Rozmanitost rostlin a pestřejší mikrobiom (30+ druhů týdně): McDonald et al., mSystems 2018;3(3):e00031-18. DOI: 10.1128/mSystems.00031-18 (PMID 29795809)
• Fermentované jídlo, pestrost a 19 zánětlivých markerů: Wastyk et al., Cell 2021;184(16):4137–4153. DOI: 10.1016/j.cell.2021.06.019 (PMID 34256014)
• Přehled probiotik u 8 trávicích stavů (podmíněné doporučení u 3): Su et al., AGA Guideline, Gastroenterology 2020;159(2):697–705. DOI: 10.1053/j.gastro.2020.05.059
• Prevence průjmu z C. difficile při antibiotikách: Goldenberg et al., Cochrane 2017, CD006095.
• Bezpečnost u vážně nemocných: u těžkého zánětu slinivky probiotika zvýšila úmrtnost (PROPATRIA, Besselink et al., Lancet 2008). Není to bez rizika u každého.

Časté otázky

Kolik druhů rostlin týdně jíst pro zdravé střevo?

V projektu American Gut měli lidé, kteří jedli 30 a víc druhů rostlin týdně, pestřejší střevní bakterie než ti, kdo jedli 10 a méně. Je to pozorování, ne pokus, ale 30 druhů je dobrý orientační cíl. Počítá se všechno: zelenina, ovoce, luštěniny, ořechy, semínka, bylinky, koření.

Pomáhá střevu fermentované jídlo?

V malé studii ze Stanfordu (36 zdravých lidí, 17 týdnů) fermentované jídlo zvedlo pestrost mikrobiomu a snížilo 19 zánětlivých markerů v krvi. Patří sem kefír, jogurt s živými kulturami, kysané zelí, kvašáky nebo podmáslí.

Kdy mají probiotika smysl?

Americká gastroenterologická asociace (AGA) prošla 8 trávicích stavů a probiotika podmíněně doporučila jen u 3 z nich: prevence infekce C. difficile při antibiotikách, nedonošené děti a pouchitida (zánět střevního vaku po odstranění tlustého střeva). Všechny jsou medicínské. U předčasně narozených dětí jde jen o nemocniční péči na rozhodnutí neonatologa, nikdy o probiotikum na vlastní pěst. Bez rizika ale probiotika nejsou u každého: u těžkého zánětu slinivky zvýšila úmrtnost.

Je jedno, jaké probiotikum si koupím?

Není, rozhoduje konkrétní kmen, žádné „širokospektrum na všechno“. Výsledek z jedné studie proto nepřeneseš na jiný produkt z pultu.

Kdy jít se střevními potížemi k lékaři?

Krev ve stolici, hubnutí bez příčiny, silná nebo dlouhá bolest břicha nebo náhlá změna vyprazdňování patří k lékaři.

Mohlo by tě zajímat

• 💊 Co kdybych musel vybrat jen 3 suplementy, které se opravdu vyplatí většině lidí?
• Stále si myslím, že kolagen je PODVOD 👀 😅
• Kolagen na klouby, nebo prostě bílkovina?
• Doporučení bisglycinátu hořčíku pro váš aktivní životní styl

Martin Barna

Online výživový a fitness kouč. Od roku 2013 pomohl přes 600 lidem zhubnout a získat formu natrvalo. Vědecky, bez drastických diet a jojo efektu.

Chci koučink na míru

Článek má informativní charakter a není lékařským doporučením. Při zdravotních potížích se poraď s lékařem.