Přerušovaný půst: funguje, ale ne kouzelně

Přerušovaný půst má pověst zázraku. „Jez v okně 8 hodin a zhubneš, aniž bys počítal kalorie.“ Zní to lákavě. V červnu 2025 vyšla v prestižním časopise BMJ rozsáhlá analýza: spojila 99 randomizovaných studií a 6 582 lidí. A výsledek je hezky střízlivý: půst funguje, ale ne kouzelně.

Co ta velká analýza zjistila

Vědci porovnali s klasickým kalorickým deficitem (prostě jíst méně každý den) a s jídlem „bez omezení“ tři nejběžnější formy půstu: jedení v časovém okně (třeba 16:8), střídání běžných a „hladových“ dní (s velmi nízkým příjmem) a celodenní půsty. Většina účastníků (5 862 z 6 582) měla už nějaké zdravotní potíže.

• Půst i klasický deficit fungují: obojí vede k hubnutí oproti jedení bez omezení.
• V průměru půst nevyšel lépe než klasický deficit. Rozdíly byly malé.
• Jedna forma, střídání „hladového“ a normálního dne, vyšla o něco lépe (asi 1,3 kg navíc), ale hlavně ve studiích kratších než 24 týdnů. Ve 17 delších studiích (od 24 týdnů) se ten rozdíl už neprokázal. Autoři sami píšou, že dlouhých studií je zatím málo.
• Na delší trati (studie od 24 týdnů) se rozdíl mezi přístupy neprokázal, všechny ale fungovaly lépe než jídlo bez omezení. Z praxe k tomu přidám: u klientů vidím, že vyhrává ten přístup, u kterého vydrží.

Proč půst vlastně funguje

Půst nespaluje tuk nějakou tajnou cestou. Funguje hlavně tím, že když zúžíš okno, kdy jíš, obvykle toho za den sníš méně. U klientů to vidím pořád dokola: vynechaná snídaně, žádné mlsání večer u televize. A jsi v deficitu, aniž bys to počítal. Rozhoduje energetická bilance, termodynamika platí i tady. Půst je jen jeden z mnoha nástrojů, jak se do deficitu dostat.

To je dobrá zpráva: znamená to, že si můžeš vybrat, co ti sedí. Někomu vyhovuje jíst dvakrát denně, jinému pětkrát. Ani jeden není „správnější“. Rozhoduje, u čeho vydržíš a kolik toho sníš celkem.

Komu půst dává smysl (a komu ne)

Zkus ho, pokud: nerad snídáš, ujídáš hlavně večer, nebo ti vyhovuje mít jasné pravidlo „teď se nejí“. Zúžené okno ti může přirozeně srazit příjem.

Nenuť se do něj, pokud: ti kvůli hladu ujíždí koncentrace a nálada, sportuješ brzy ráno, nebo máš sklon se v tom okně přejíst tak, že deficit stejně zmizí. Když máš pocit, že přejídání nemáš pod kontrolou, půst vynech a řekni si o pomoc lékaři nebo psychologovi. V těžké chvíli je tu Linka první psychické pomoci 116 123. A pozor: když v „jídelním okně“ naskládáš pizzu, colu a dezert, žádný půst tě nezachrání. Kvalita a množství jídla hraje pořád první ligu. Vůbec ne v těhotenství a při kojení, při poruše příjmu potravy (i v minulosti) a když bereš léky na cukrovku nebo jiné léky, kde záleží na pravidelném jídle. Tam to nejdřív prober s lékařem.

Co si z toho odnést

Přerušovaný půst je legitimní nástroj a na hubnutí vychází podobně jako klasický deficit. Když ti pomáhá jíst méně a udržet to, super. Když tě jen stresuje, klidně ho pusť z hlavy a řeš celkový příjem jinak. Pro hubnutí rozhoduje hlavně to, kolik toho za den sníš a jestli u toho vydržíš dost dlouho, aby se to projevilo.

Časté otázky

Proč přerušovaný půst vlastně funguje?

Když zúžíš okno, kdy jíš, obvykle toho za den sníš méně a dostaneš se do deficitu i bez počítání kalorií. Rozhoduje, kolik energie za den přijmeš.

Která forma přerušovaného půstu vyšla nejlépe?

Střídání „hladového“ a normálního dne vyšlo o něco lépe, asi 1,3 kg navíc, ale hlavně ve studiích kratších než 24 týdnů. Ve 17 delších studiích (od 24 týdnů) se ten rozdíl už neprokázal. Autoři sami píšou, že dlouhých studií je zatím málo.

Komu přerušovaný půst může sednout?

Zkus ho, pokud nerad snídáš, ujídáš hlavně večer, nebo ti vyhovuje mít jasné pravidlo „teď se nejí“. Zúžené okno ti může přirozeně srazit příjem. Není ale pro každého: těhotným a kojícím, lidem s poruchou příjmu potravy nebo diabetikům na lécích se nehodí, při zdravotních potížích se poraď s lékařem.

Kdy se do přerušovaného půstu nenutit?

Když ti kvůli hladu ujíždí koncentrace a nálada, sportuješ brzy ráno, nebo máš sklon se v jídelním okně přejíst tak, že deficit stejně zmizí. Když máš pocit, že přejídání nemáš pod kontrolou, půst vynech a řekni si o pomoc lékaři nebo psychologovi. V těžké chvíli je tu Linka první psychické pomoci 116 123. Když do okna naskládáš pizzu, colu a dezert, žádný půst tě nezachrání. Vůbec se nehodí třeba v těhotenství a při kojení, při poruše příjmu potravy nebo u diabetiků na lécích, tam se poraď s lékařem.

Je lepší jíst dvakrát, nebo pětkrát denně?

Ani jedno není „správnější“. Rozhoduje, u čeho vydržíš a kolik toho sníš celkem.

Mohlo by tě zajímat

• Kalorický deficit v kostce
• Flexibilní stravování
• Co jíst při hubnutí
• Cheat day, nebo cheat meal?

Martin Barna

Online výživový a fitness kouč. Od roku 2013 pomohl přes 600 lidem zhubnout a získat formu natrvalo. Vědecky, bez drastických diet a jojo efektu.

Chci koučink na míru

Zdroj: Podle přehledu studií na PubMedu - Semnani-Azad Z. a kol., „Intermittent fasting strategies and their effects on body weight and other cardiometabolic risk factors: systematic review and network meta-analysis of randomised clinical trials“, BMJ, 2025 (99 studií, 6 582 účastníků). DOI: 10.1136/bmj-2024-082007

Článek má informativní charakter a není lékařským doporučením. Přerušovaný půst není vhodný pro každého (těhotné a kojící, lidé s poruchou příjmu potravy, diabetici na lécích aj.). Při zdravotních potížích se poraď s lékařem.