Přerušovaný půst má pověst zázraku. „Jez v okně 8 hodin a zhubneš, aniž bys počítal kalorie." Zní to lákavě. V červnu 2025 vyšla v prestižním časopise BMJ zatím největší analýza na tohle téma: spojila 99 randomizovaných studií a 6 582 lidí. A výsledek je hezky střízlivý: půst funguje, ale ne kouzelně.
Nefunguje líp: analýza 99 randomizovaných studií a 6 582 lidí, která vyšla v červnu 2025 v BMJ, našla mezi půstem a klasickým deficitem malé až žádné rozdíly. Na dlouhé trati (6+ měsíců) fungovaly všechny přístupy podobně a vyhrával ten, u kterého člověk vydržel.
🎁 7denní plán na míru zdarma
Pošlu ti na e-mail hotový 7denní plán s makry a tipy na jídla. Vyber si svou verzi:
Pro muže 35+ Pro ženy 30+Co ta velká analýza zjistila
Vědci porovnali s klasickým kalorickým deficitem (prostě jíst míň každý den) a s jídlem „bez omezení" tři nejběžnější formy půstu: jedení v časovém okně (třeba 16:8), střídání dní s jídlem a bez, a celodenní půsty.
- Půst i klasický deficit fungují: obojí vede k hubnutí oproti jedení bez omezení.
- Půst není lepší než počítání kalorií. Rozdíly mezi přerušovaným půstem a klasickým deficitem byly malé až žádné.
- Jedna forma, střídání „hladového" a normálního dne, vyšla o něco líp (asi 1,3 kg navíc), ale hlavně v krátkých studiích do půl roku. V delších už rozdíl zmizel.
- Na dlouhé trati (6+ měsíců) fungovaly všechny přístupy podobně. Vyhrával ten, u kterého člověk vydržel.
Proč půst vlastně funguje
Tady je ten „aha" moment. Půst nespaluje tuk nějakou tajnou cestou. Funguje z jednoho prostého důvodu: když zúžíš okno, kdy jíš, většina lidí toho za den prostě sní míň. Vynecháš snídani, nemlsáš večer u telky. A jsi v deficitu, aniž bys to počítal. Není to magie hormonů, je to matematika energetické bilance. Půst je jen jeden z mnoha nástrojů, jak se do deficitu dostat.
To je dobrá zpráva: znamená to, že si můžeš vybrat, co ti sedí. Někomu vyhovuje jíst dvakrát denně, jinému pětkrát. Ani jeden není „správnější". Rozhoduje, u čeho vydržíš a kolik toho sníš celkem.
Komu půst dává smysl (a komu ne)
Zkus ho, pokud: nerad snídáš, ujídáš hlavně večer, nebo ti vyhovuje mít jasné pravidlo „teď se nejí". Zúžené okno ti může přirozeně srazit příjem.
Nenuť se do něj, pokud: ti kvůli hladu ujíždí koncentrace a nálada, sportuješ brzy ráno, nebo máš sklon se v tom okně přejíst tak, že deficit stejně zmizí. A pozor: když v „jídelním okně" naskládáš pizzu, colu a dezert, žádný půst tě nezachrání. Kvalita a množství jídla hraje pořád první ligu.
Nechce se ti hádat, co ti sedne?
Celý systém (kalorie, jídelníček, trénink i návyky) učím ve videokurzu. A jestli jsi trenér nebo výživový poradce, stejné know-how do hloubky (i jak ho předat klientům) najdeš v Barna Academy, mé škole pro trenéry.
Chci to pro sebe → Videokurz za 1 490 KčSpočítat si kalorie zdarma Jsem trenér → Barna AcademyChceš, ať ti to nastavím já? Koučink na míru · 7denní plán zdarma
Co si z toho odnést
Přerušovaný půst je legitimní nástroj: ne lepší, ne horší než klasický deficit. Když ti pomáhá jíst míň a udržet to, super. Když tě jen stresuje, klidně ho pusť z hlavy a řeš celkový příjem jinak. Tělo neřeší, v kolik hodin jíš. Řeší, kolik toho za den sníš, a jestli u toho vydržíš dost dlouho, aby se to projevilo.
Časté otázky
Proč přerušovaný půst vlastně funguje?
Když zúžíš okno, kdy jíš, většina lidí toho za den prostě sní míň a je v deficitu, aniž by to počítala. Půst nespaluje tuk žádnou tajnou cestou, je to matematika energetické bilance.
Která forma přerušovaného půstu vyšla nejlépe?
Střídání „hladového“ a normálního dne vyšlo o něco líp, asi 1,3 kg navíc, ale hlavně v krátkých studiích do půl roku. V delších studiích už rozdíl zmizel.
Komu přerušovaný půst může sednout?
Zkus ho, pokud nerad snídáš, ujídáš hlavně večer, nebo ti vyhovuje mít jasné pravidlo „teď se nejí“. Zúžené okno ti může přirozeně srazit příjem. Není ale pro každého: těhotným, lidem s poruchou příjmu potravy nebo diabetikům na lécích se nehodí, při zdravotních potížích se poraď s lékařem.
Kdy se do přerušovaného půstu nenutit?
Když ti kvůli hladu ujíždí koncentrace a nálada, sportuješ brzy ráno, nebo máš sklon se v jídelním okně přejíst tak, že deficit stejně zmizí. Když do okna naskládáš pizzu, colu a dezert, žádný půst tě nezachrání. Vůbec se nehodí třeba v těhotenství, při poruše příjmu potravy nebo u diabetiků na lécích, tam se poraď s lékařem.
Je lepší jíst dvakrát, nebo pětkrát denně?
Ani jedno není „správnější“. Rozhoduje, u čeho vydržíš a kolik toho sníš celkem.
Mohlo by tě zajímat
Martin Barna
Online výživový a fitness kouč. Od roku 2013 pomohl přes 600 lidem zhubnout a získat formu natrvalo. Vědecky, bez drastických diet a jojo efektu.
Chci koučink na míruNevíš, co ti brání zhubnout?
Kvíz má 6 otázek a zabere minutu. Řeknu ti, kde se ti hubnutí nejspíš sype, a k výsledku ti pošlu 7denní jídelníček zdarma.
Spustit kvíz →Zdroj: Podle přehledu studií na PubMedu - Semnani-Azad Z. a kol., „Intermittent fasting strategies and their effects on body weight and other cardiometabolic risk factors: systematic review and network meta-analysis of randomised clinical trials", BMJ, 2025 (99 studií, 6 582 účastníků). DOI: 10.1136/bmj-2024-082007
Článek má informativní charakter a není lékařským doporučením. Přerušovaný půst není vhodný pro každého (těhotné, lidé s poruchou příjmu potravy, diabetici na lécích aj.). Při zdravotních potížích se poraď s lékařem.