Na úvodní konzultaci to slýchám pravidelně: „Kolega jí u oběda totéž co já, do fitka nechodí a je pořád stejný. Já přiberu z ničeho.“ Když se pak podíváme na běžný den obou, jídlo bývá opravdu podobné. Liší se něco jiného: kolik hodin za den prosedí a kolik toho mezitím nachodí a kolik je na nohou, doma i v práci. Tomu se říká NEAT (z anglického non-exercise activity thermogenesis), česky pohyb mimo trénink, a je to jedna z největších neviditelných položek v denním výdeji.
Stejné přejídání, desetkrát jiný výsledek
Nejznámější pokus na tohle téma udělal James Levine v roce 1999 (PMID 9880251). Šestnáct neobézních dobrovolníků jedlo osm týdnů o 1 000 kcal denně víc, než potřebovali na udržení váhy.
Tuk ale každý ukládal jinak. Rozdíly v tom, kolik tuku si kdo uložil, byly desetinásobné. Přebytek byl u všech stejný. Výdej se ale u každého zvedl jinak, a to rozhodlo, kolik z přebytku skončilo jako tuk. Termodynamika platila u všech. Dvě třetiny zvýšeného výdeje šly na vrub právě pohybu mimo trénink. Kdo po přejedení víc chodil, vrtěl se a stál, ukládal míň. Souvislost byla silná (korelace 0,77) a předpovídala odolnost vůči přibírání tuku.
Jedna poctivá poznámka. Bylo to jen šestnáct lidí a sledovalo se přejídání. Studie ukazuje, jak pohyb mimo trénink souvisí s tím, kolik kdo z přebytku uloží. O tom, proč někdo na dietě nehubne, nevypovídá. Tam je odpověď jinde, nejčastěji v zápisu jídla, a mám ji rozepsanou v článku o pomalém metabolismu.
Skoro tři hodiny sezení navíc za den
O šest let později (PMID 15681386) Levine oblékl deset štíhlých a deset mírně obézních lidí do senzorů, které deset dní každou půl sekundu zaznamenávaly polohu těla. Všichni byli sedaví dobrovolníci.
Obézní účastníci seděli v průměru o 164 minut denně déle, tedy zhruba o dvě a tři čtvrtě hodiny (v souhrnu studie autoři zaokrouhlují na dvě). Zajímavé bylo, že rozložení poloh se nezměnilo, ani když obézní zhubli, ani když štíhlí přibrali. Autoři to vykládají tak, že sklon sedět nebo se vrtět je do velké míry daný. Podle jejich propočtu by obézní vydali navíc asi 350 kcal denně, kdyby se hýbali jako štíhlí.
Těch 350 kcal je propočet z modelu a dvacet lidí je malý vzorek. Beru z toho jednu věc: mezi dvěma lidmi může být rozdíl v sezení v řádu hodin denně, a to stačí, aby dva lidé se stejným talířem dopadli jinak.
Práce v USA ubrala lidem přes sto kalorií denně
Tim Church s kolegy (PMID 21647427) sečetl, jak se za padesát let změnila fyzická náročnost práce v USA. V šedesátých letech vyžadovala skoro polovina pracovních míst aspoň středně intenzivní pohyb. V době studie to byla méně než pětina. Odhadovaný výdej z práce klesl o víc než 100 kcal denně, u mužů konkrétně o 142 kcal. Když to autoři vložili do modelu, vyšla jim hmotnost velmi blízká té, kterou v populaci reálně naměřili.
Je to populační model a o tobě konkrétně neříká nic. Ale pokud tvoje práce před deseti lety znamenala sklad, dnes znamená počítač a jíš pořád stejně, chybí ti ve výdeji kolem sta kalorií denně. Na papíře to za rok dělá skoro pět kilo, ve skutečnosti méně, protože s váhou roste i výdej. Směr ale sedí.
Chceš mít v jídelníčku pořádek?
Připravil jsem 7denní makro plán s konkrétními jídly a porcemi, zdarma. Poznáš z něj, jak vypadá reálná porce a kolik kalorií mají věci, které se běžně nezapisují.
Pro ženy → makro plán Pro muže → forma zpětStání není trénink
Tady si dovolím zbrzdit nadšení kolem stolů na stání. Metaanalýza 46 studií (Saeidifard 2018, PMID 29385357) změřila rozdíl výdeje ve stoje proti sezení: 0,15 kcal za minutu, u žen 0,1 a u mužů 0,19. To je asi devět kalorií za hodinu. Šest hodin stání denně dělá řádově 54 kcal, podle propočtu autorů za rok asi 2,5 kg tuku, pokud se nezmění příjem.
Cochranův přehled (PMID 29926475) k tomu přidává, že stůl na sezení i stání může zkrátit sezení v práci v průměru o 100 minut za pracovní den (sledování do tří měsíců), ale kvalita důkazů je nízká. A jak ukazuje metaanalýza výše, samotné stání přidá jen zanedbatelný výdej.
Takže stání ano, jako způsob, jak přerušit sezení. Spalování od něj nečekej. Rozdíl dělá chůze.
Co s tím v kanceláři
„Hýbej se víc“ si nikdo do svého dne nepřevede. Klientům proto dávám konkrétní věci, které zvládneš bez převlékání:
- Telefonáty v chůzi. Kdo za den protelefonuje hodinu a u toho chodí, má hodinu chůze navíc.
- Schody místo výtahu, pokaždé. Jedno patro nic, deset pater za den už je pohyb, na který
by jinak padl kus tréninku.
- Kus cesty do práce pěšky. Vystoupit o zastávku dřív, zaparkovat na konci parkoviště.
- Oběd venku, ne u stolu. Deset minut tam, deset zpátky.
- Přerušit sezení každou hodinu aspoň na dvě minuty. Tady pomáhá i ten stůl na stání.
Kolik to reálně dá? Metaanalýza devíti studií s krokoměrem (Richardson 2008, PMID 18195317) vyšla bez změny jídla na 1,27 kg, medián délky byl šestnáct týdnů. V průměru lidé hubli 0,05 kg týdně. To je pravdivé číslo a schválně ho píšu. Samotným pohybem mimo trénink se hubne pomalu, zhruba o kilo za čtyři měsíce. Pohyb mimo trénink ale dělá dvě jiné věci: drží výdej na úrovni, se kterou ti sedí cíle z appky nebo z kalkulačky, a vysvětluje, proč kolega, který je pořád na nohou, nepřibírá. Kolik kroků má smysl mít zrovna ty, mám spočítané tady.
Časté otázky
Když mám sedavou práci, mám si počítat nižší výdej?
Ano. Záleží ale na kalkulačce. Když trénink zadáváš zvlášť, nastav aktivitu podle běžného dne. Kdo sedí osm hodin a třikrát týdně cvičí, je pořád spíš „sedavý s tréninkem“ než „aktivní“. Vidím u klientů, že aktivitu často nadsadí. Ještě častěji ale nesedí zápis jídla: příjem lidé podceňují klidně o 20-50 %.
Vyplatí se stůl na stání?
Jako způsob, jak přerušovat sezení, ano. Jako spalovač ne: rozdíl proti sezení je zhruba devět kalorií za hodinu. Kdo od něj čeká hubnutí, bude zklamaný.
Nahradí pohyb mimo trénink posilovnu?
Ne. Chůze a přerušování sezení drží výdej, ale svaly a sílu staví silový trénink. Ideál je obojí: pár tréninků týdně a den, ve kterém se hýbeš i mimo ně.
Chceš mít v jídelníčku pořádek?
Připravil jsem 7denní makro plán s konkrétními jídly a porcemi, zdarma. Poznáš z něj, jak vypadá reálná porce a kolik kalorií mají věci, které se běžně nezapisují.
Pro ženy → makro plán Pro muže → forma zpět📚 Zdroje, ať si to můžeš ověřit:
1) Levine JA, Eberhardt NL, Jensen MD, 1999, Science. PMID 9880251, DOI 10.1126/science.283.5399.212
2) Levine JA a kol., 2005, Science. PMID 15681386, DOI 10.1126/science.1106561
3) Church TS a kol., 2011, PLoS One. PMID 21647427, DOI 10.1371/journal.pone.0019657
4) Saeidifard F a kol., 2018, Eur J Prev Cardiol. PMID 29385357, DOI 10.1177/2047487317752186
5) Shrestha N a kol., 2018, Cochrane Database Syst Rev. PMID 29926475, DOI 10.1002/14651858.CD010912.pub4
6) Richardson CR a kol., 2008, Ann Fam Med. PMID 18195317, DOI 10.1370/afm.761
Mohlo by tě zajímat
Nevíš, co ti brání zhubnout?
Kvíz má 6 otázek a zabere minutu. Řeknu ti, kde se ti hubnutí nejspíš sype, a k výsledku ti pošlu 7denní jídelníček zdarma.
Spustit kvíz →Článek má informativní charakter a není lékařským doporučením. Při zdravotních potížích se poraď s lékařem.

