Přijde ti z magnetické rezonance nález. Stojí tam vyklenutí, protruze, možná extruze nebo dokonce sekvestrace. Přečteš si to jako rozsudek, začneš se hýbat opatrně, aby ti záda úplně nepovolila, a kolem tebe se hned začne mluvit o operaci. Data ale vyprávějí docela jiný příběh.
Bolavá záda nejsou důvod přestat se hýbat
Spíš naopak. V koučinku ti krok po kroku poskládám trénink i stravu tak, aby se záda posílila a vydržela. Vědecky, bez drastických cviků a bez planých slibů.
Koučink na míru TréninkyTa děsivá slova na nálezu
Vyklenutí, protruze, extruze, sekvestrace. Nezní to hezky, ale je to jen stupnice, jak moc ploténka vystupuje ze svého místa. Vyklenutí je nejmírnější, sekvestrace nejtěžší, to když se kousek ploténky úplně oddělí.
A teď ta ironie. Čím hůř nález zní, tím větší je šance, že se výhřez sám vstřebá. Přehled 31 studií (Chiu 2015) spočítal, jak často se výhřez bez operace sám zmenší, podle typu:
- Vyklenutí: 13 %
- Protruze: 41 %
- Extruze: 70 %
- Sekvestrace: 96 %
Ta nejděsivější sekvestrace se tedy vstřebá skoro vždycky a ve 43 % případů zmizí úplně. U extruze je úplné vymizení v 15 %. Tělo umí kus vyhřezlé ploténky samo pohltit a odklidit. Procenta podle typu vycházejí z 9 z těch studií, směr je ale jednoznačný.
Nález z rezonance často nic neznamená
Druhá věc, kterou nález obvykle zamlčí: opotřebení i výhřezy ploténky najde rezonance i u spousty lidí, které záda vůbec nebolí. A s věkem jich přibývá. Přehled nálezů z rezonance a CT u 3 110 lidí bez bolesti zad (Brinjikji 2015) ukázal, že:
- degeneraci ploténky má 37 % dvacetiletých a 96 % osmdesátníků
- vyklenutou ploténku má 30 % dvacetiletých a 84 % osmdesátníků
Jinými slovy, velká část toho, co na rezonanci vypadá vážně, je normální stárnutí, podobně jako šediny nebo vrásky. To, co rezonance ukáže, a příčina bolesti nejsou totéž. Proto odborné společnosti nedoporučují u běžné bolesti zad hned posílat na rezonanci. Zhruba 90 až 95 % bolestí zad nemá vážnou příčinu (Hall 2021) a zbytečná rezonance umí zotavení spíš protáhnout, protože strašidelná slova v nálezu člověka vyděsí a ten se pak bojí hýbat.
A co operace?
U většiny výhřezů operace nespěchá. Umí zabrat, hlavně na vystřelující bolest do nohy zkraje uleví rychleji než konzervativní léčba. Jenže po roce až dvou jsou na tom lidé s operací i bez ní srovnatelně (Jacobs 2010, Gugliotta 2016).
A výsledek nemusí vydržet napořád. V desetiletém sledování (Atlas 2005) podstoupil do deseti let další operaci páteře zhruba každý čtvrtý operovaný. Zajímavé je, že stejný podíl nakonec operaci podstoupil i mezi těmi, kdo začínali konzervativně.
Neznamená to, že operace je zbytečná. Ve stejném sledování měli operovaní i po deseti letech o něco častěji úplně bezbolestnou nohu a byli spokojenější. U silné, neustupující bolesti nebo u varovných příznaků, o kterých je řeč níže, je operace legitimní a někdy nutná volba. Jen u většiny běžných výhřezů není tou první a jedinou cestou, jak se často tváří.
Operovaný, nebo ne, cvičit budeš tak jako tak
Tohle lidem uniká nejvíc. Ať se rozhodneš jakkoli, cvičení tě nemine. Operace uvolní nerv, ale sílu, stabilitu a pohyblivost zad za tebe neudělá. To musíš dodat ty, po operaci i bez ní.
Cvičení zahájené pár týdnů po operaci podle přehledu studií (Oosterhuis 2014) zrychluje úbytek bolesti i omezení oproti tomu nedělat nic, a je bezpečné (Danielsen 2000). Jistota tu není velká, důkazy jsou slabší, ale směr je jasný a vrátit se k pohybu se vyplatí.
Takže když už cvičit stejně budeš, otázka zní, jestli k tomu chceš navíc i na sál. U řady lidí je odpověď ne. A ti, co po operaci cvičení odfláknou, se často diví, proč se záda znovu ozvou.
Co záda opravdu potřebují
Když odhlédneme od té malé části vážných případů, recept je nudný a účinný zároveň. Odborné společnosti dávají u bolavých zad na první místo pohyb, ne skalpel ani skener (Qaseem 2017). Konkrétně:
- Dát tomu čas. Počítá se to v týdnech, ne ve dnech.
- Začít se hýbat brzy. Klid na lůžku zotavení spíš brzdí.
- Postupně posilovat, hlavně střed těla, hýždě a celá záda.
- Vybrat si pohyb, u kterého vydržíš. Nejlepší cvičení je to, které budeš dělat dál.
- Nenechat se vyděsit nálezem a nepřestat se kvůli strachu hýbat.
Ten poslední bod je klíčový. Jestli se z běžné, sama se hojící epizody stane dlouhodobý problém, rozhoduje často spíš strach z pohybu a vyhýbání se aktivitě než samotný nález na ploténce. Kdo se ze strachu přestane hýbat, oslabí, ztuhne a bolest se drží dál. Chronická bolest zad i krku bývá spojená se sedavým způsobem života a slabší kondicí. Jde ale spíš o souvislost než prokázanou příčinu a funguje nejspíš oběma směry: i samotná bolest člověka rozhýbe míň a oslabí ho. Pohyb a síla proto nejsou jen léčba jedné epizody, jsou i nejlepší prevence té další.
Kdy nečekat a jít rovnou k lékaři
Většina těchto problémů se zády se spraví sama, ale malá část potřebuje rychlou péči a tu podceňovat nechceš. Vážná příčina se v ordinaci praktika najde u méně než 1 % bolestí zad (Henschke 2009). O to důležitější je ji nepřehlédnout.
Okamžitě, klidně na pohotovost a nečekej do rána, pokud se přidá ztráta citu v rozkroku a kolem konečníku, problém udržet nebo naopak vymočit moč či stolici, nebo rychle se horšící slabost či necitlivost nohy. Můžou to být příznaky útlaku nervů (syndrom kaudy), kde každá hodina hraje roli.
Bez zbytečného odkladu k lékaři patří i horečka spolu s bolestí zad, prodělaná rakovina, nechtěný úbytek váhy nebo silná bolest po vážném úrazu. S tímhle se nečeká, až to přejde.
Nic z tohohle článku není diagnóza. Když se v příznacích výše poznáváš, jednej hned a nech to posoudit lékaře.
Co si z toho vzít
Když ti z rezonance přijde nález plný strašidelných slov, ve většině případů platí tři věci. Je to běžné, spousta lidí to má i bez bolesti. Hodně z toho se zahojí samo, a čím hůř to zní, tím spíš. A příběh, který si kolem toho postavíš, rozhoduje víc než ten obrázek.
Ploténka se zpravidla zahojí. Slabá a vystrašená záda se ale sama neposílí. Na rezonanci vidíš, jak záda vypadají dnes. Co dokážou zítra, máš z velké části ve svých rukou. Hýbej se, posiluj, buď trpělivý a varovné příznaky neignoruj.
Chceš to mít nastavené na míru?
V koučinku ti poskládám trénink i jídelníček přesně na tvůj život a tvoje záda. Vědecky, bez extrémů a bez planých zázraků.
Kalkulačka kalorií Videokurz za 1 490 KčSpočítat si kalorie zdarma Koučink na míruZdroje
- Chiu CC, et al. The probability of spontaneous regression of lumbar herniated disc: a systematic review. Clin Rehabil. 2015. DOI: 10.1177/0269215514540919
- Brinjikji W, et al. Systematic literature review of imaging features of spinal degeneration in asymptomatic populations. AJNR Am J Neuroradiol. 2015. DOI: 10.3174/ajnr.A4173
- Jacobs WCH, et al. Surgery versus conservative management of sciatica due to a lumbar herniated disc: a systematic review. Eur Spine J. 2011. DOI: 10.1007/s00586-010-1603-7
- Gugliotta M, et al. Surgical versus conservative treatment for lumbar disc herniation: a prospective cohort study. BMJ Open. 2016. DOI: 10.1136/bmjopen-2016-012938
- Atlas SJ, et al. Long-term outcomes of surgical and nonsurgical management of sciatica: 10 year results from the Maine Lumbar Spine Study. Spine. 2005. DOI: 10.1097/01.brs.0000158954.68522.2a
- Oosterhuis T, et al. Rehabilitation after lumbar disc surgery. Cochrane Database Syst Rev. 2014. DOI: 10.1002/14651858.CD003007.pub3
- Danielsen JM, et al. Early aggressive exercise for postoperative rehabilitation after discectomy. Spine. 2000. DOI: 10.1097/00007632-200004150-00017
- Qaseem A, et al. Noninvasive treatments for acute, subacute, and chronic low back pain: a clinical practice guideline from the American College of Physicians. Ann Intern Med. 2017. DOI: 10.7326/M16-2367
- Hall AM, et al. Do not routinely offer imaging for uncomplicated low back pain. BMJ. 2021. DOI: 10.1136/bmj.n291
- Henschke N, et al. Prevalence of and screening for serious spinal pathology in patients presenting to primary care with acute low back pain. Arthritis Rheum. 2009. DOI: 10.1002/art.24853
Mohlo by tě zajímat
- Funkční trénink vs. poctivá síla: co skutečně funguje
- Kolagen na šlachy a klouby: co ukazují data
- Korelace není kauzalita
- Kolik kroků denně má vlastně smysl
Článek má informativní charakter a není lékařským doporučením. Při zdravotních potížích nebo varovných příznacích se poraď s lékařem.

