Skoro každý klient přijde kvůli postavě nebo síle. Jenže srdce a plíce jsou základ, na kterém celý ten zbytek stojí. Drží ti tréninky, regeneraci i to, jak dlouho a v jaké kondici budeš žít. V téhle lekci dostaneš rámec, abys o kondici mluvil chytře a neopakoval klientovi jen tu věčnou frázi „dělej víc kardia“.
Srdce je sval. Pumpuje krev do celého těla. Při zátěži musí dostat víc kyslíku a živin do pracujících svalů a zároveň odvést zplodiny (CO2, teplo). Zvládne to dvěma páčkami: zvedne tepovou frekvenci (kolikrát za minutu tepne) a tepový objem (kolik krve vypudí jedním úderem). Když je vynásobíš, dostaneš srdeční výdej, tedy kolik krve srdce přečerpá za minutu. V klidu jde řádově o 5 litrů za minutu, při tvrdé zátěži u trénovaného člověka klidně 20–25 litrů.
A teď ta hlavní adaptace. Pravidelný vytrvalostní trénink zvětší a zesílí levou komoru, takže srdce dostane jedním úderem ven víc krve. Co z toho plyne? Trénovaný člověk má nižší klidový tep. Srdce nemusí tepat tak často, aby dodalo stejné množství krve.
Krev rozváží kyslík (drží ho hemoglobin v červených krvinkách) a živiny ke tkáním a zpátky odváží odpad. Cévy se při zátěži šikovně přepínají: ve svalech se rozšíří (vazodilatace), aby pustily víc krve tam, kde je jí potřeba, a jinde se naopak stáhnou, ať krev míří k pracujícím svalům. Proto máš při tréninku „napumpované“ svaly. Prostě do nich teče víc krve.
Když trénuješ dlouhodobě, tělo si ve svalech vyrobí nové kapiláry (ty nejdrobnější cévky), takže do svalů doteče líp kyslík. Zlepší se i pružnost cév a to, jak si tělo hlídá krevní tlak. Tohle je jeden z důvodů, proč pohyb chrání srdce a cévy.
Plíce mají na starost výměnu plynů. Naberou kyslík ze vzduchu a vydýchají oxid uhličitý. Při zátěži stoupne potřeba kyslíku i produkce CO2, a tak se zvedne dechová frekvence (kolikrát za minutu se nadechneš) i dechový objem (kolik vzduchu nabereš na jeden nádech).
Zadýcháš se hlavně proto, že ti v krvi stoupá oxid uhličitý, ne proto, že by ti došel kyslík. Tělo si hladinu CO2 hlídá fakt přesně a podle ní řídí dech. Proto funíš dřív, než by ti kyslík reálně chyběl.
U zdravého člověka plíce výkon obvykle nebrzdí. Spíš jde o to, jak rychle srdce a svaly ten kyslík zpracují. Hodí se to vědět, ať klientovi nastavíš realistické očekávání: to „zadýchání“ na startu programu je skoro vždycky o kondici srdce a svalů, ne o „slabých plicích“.
VO2max je maximum kyslíku, které tělo dokáže přijmout, dopravit a využít za minutu při nejvyšší zátěži. Je to ten nejlepší jediný ukazatel aerobní kondice a hodně souvisí s tím, jak dlouho budeš žít. Stojí na třech věcech: na srdečním výdeji, na tom, kolik kyslíku unese krev, a na tom, jak dobře ho svaly využijí. Trénink zlepšuje všechny tři. Pro klienty mám dobrou zprávu: VO2max se dá tréninkem pořádně zvednout, hlavně u netrénovaných lidí, a posune ho nahoru i obyčejná pravidelná střední intenzita.
Na řízení kardia se používají tepové zóny, tedy pásma podle toho, jak moc do toho šlapeš:
Nízká intenzita (zóna 1–2, ~50–70 % max. tepu): „konverzační“ tempo, u kterého v klidu mluvíš. Buduje aerobní základ, šetří klouby a snadno se z toho zotavíš. Velká část chytrého kardia leží právě tady.
Střední intenzita (zóna 3, ~70–80 %): tempo, kde už mluvíš jen po větách.
Vysoká intenzita (zóna 4–5, ~80–95 %+): intervaly, HIIT, těžké funění a u toho už nepokecáš. Silný podnět, ale taky pořádná zátěž na regeneraci, proto jen v menším objemu.
Když klient kondici trénuje pravidelně, postupně mu klesá klidový tep, roste tepový objem i srdeční výdej, ve svalech přibývají kapiláry a mitochondrie, leze nahoru VO2max, po zátěži se tep rychleji srovná, klesá klidový krevní tlak a zlepšuje se citlivost na inzulín.
Pro klienta to znamená pár hodně konkrétních věcí. Schody, které ho dřív zadýchaly, vyjde v pohodě. Mezi sériemi v posilovně se srovná rychleji. Má přes den víc šťávy. To jsou hmatatelné změny, na kterých se dá stavět. Pokrok přece nemusí být vidět jen na váze nebo v zrcadle.
Kondici zařaď i klientům, kterým jde hlavně o postavu. Pomůže jim to se zdravím, regenerací i s tím, aby vůbec utáhli tréninkový objem. S intenzitou to nepřeháněj. Spousta lidí si myslí, že kardio „musí bolet“, ale obrovskou cenu má pohodový nízkointenzivní pohyb, který se dá dělat často. Kondiční ukazatele jako klidový tep, rychlost zotavení nebo „vyjdu schody bez zadýchání“ používej na hecnutí. Jsou to parádní non-scale victories.
Klikni na otázku a zobrazí se vzorová odpověď.
© Barna Academy — původní text. Autor: Martin Barna.