Většina lidí hlídá jediné číslo: kolik bílkovin za den. Dobrý začátek, ale tím to nekončí. Jak ten denní cíl rozhodíš do jídel, rozhoduje o tom, kolik z něj reálně skončí ve svalu. Tady tě naučím pracovat s dávkou na jedno jídlo, počtem jídel a rozložením přes den tak, abys z klientových bílkovin dostal maximum. Bez fanatismu a bez stopek na ruce.
Když sníš bílkovinu, svalová syntéza (MPS) vyletí nahoru. Ale ne donekonečna. Od určité dávky už víc bílkovin syntézu dál nezvedne a přebytek se z velké části přepálí na energii nebo skončí jako močovina. Klasické laboratorní studie u mladých mužů našly tenhle „plný plyn“ kolem 20 g rychlé bílkoviny po tréninku. Víc už přidalo jen málo.
Teď pozor na jednu věc, kterou lidi pořád pletou. Není pravda, že „nad 20 g se nic nevstřebá“. To je mýtus. Vstřebá se prakticky všechno, jen ta část navíc nejde hlavně do stavby svalu. A ten strop se navíc posouvá s hmotností, věkem, typem bílkoviny i tím, jestli šlo o trénink celého těla.
„20 gramů“ není zákon přírody. Je to průměr z jedné konkrétní studie na konkrétních lidech. Pro praxi potřebuješ číslo, které roste s velikostí klienta.
Sedmdesátikilový a stokilový chlap nepotřebují stejnou porci. Proto vědci dávku přepočítali na tělesnou hmotnost. Moore et al. ukázali, že maximální stimulace MPS nastává zhruba u 0,24 g/kg na jídlo u mladých a u starších výš. Schoenfeld a Aragon pak pro praxi doporučili počítat s rezervou nahoru. Cílit na 0,4 g/kg na jídlo, abys trefil i ty, co potřebují víc.
60 kg: ~24 g bílkovin na jídlo
75 kg: ~30 g bílkovin na jídlo
90 kg: ~36 g bílkovin na jídlo
110 kg: ~44 g bílkovin na jídlo
Ber to jako rozumný spodní práh pro jedno pořádné jídlo, ne jako strop. Klidně dej víc, neuškodí to a u starších nebo v dietě je vyšší dávka spíš plus. 0,4 g/kg je číslo, pod které se snažíš u hlavních jídel neklesnout.
Tady je nejhezčí kus důkazů. Areta et al. dali třem skupinám stejných 80 g bílkovin za 12 hodin, jen různě rozdělených: 8× 10 g po 1,5 h, 4× 20 g po 3 h, nebo 2× 40 g po 6 h. Vyhrálo prostřední schéma. Čtyři dávky po 20 g daly nejvyšší svalovou syntézu. Malé časté dávky strop nepřekročily, velké řídké zas nechaly dlouhá hluchá okna.
Co si z toho vzít: nejde jen o to, kolik bílkovin sníš, ale jak často nakopneš anabolickou odpověď. Proto Schoenfeld s Aragonem shrnuli, že ideál je rozhodit denní cíl zhruba do 4 jídel po dávkách kolem 0,4 g/kg.
Typický špatný den: snídaně 5 g (rohlík s máslem), oběd 25 g, večeře 70 g. Dvě jídla pod prahem, jedno přecpané.
Lepší den (75 kg, cíl ~135 g): snídaně 35 g, oběd 35 g, svačina 30 g, večeře 35 g. Čtyři spouštěče, každý nad prahem.
Sval se nestaví z čísla na konci dne. Staví se z opakovaných podnětů během dne. A rozložení máš zadarmo.
Distribuce nikdy nestojí sama. Sedí na denním cíli, a ten je pro výsledek pořád nejdůležitější. Meta-analýza Mortona a Phillipse (spoluautorem byl i Schoenfeld a Aragon) ukázala, že příjem nad zhruba 1,6 g/kg/den už v průměru další sval nepřidá. Horní rozumná hranice pro optimalizaci je kolem 2,2 g/kg/den.
Všimni si, jak to do sebe pěkně zapadá. Vezmeš rozumný denní cíl, podělíš ho čtyřmi jídly a sám od sebe ti vyjde dávka kolem 0,4 g/kg na jídlo. Distribuce a denní cíl spolu nesoupeří. Jsou to dvě strany téhož.
A kdy na distribuci kašleš? Když je celkový příjem nízký nebo když klient sotva dojí cokoliv. Tam neřeš minuty mezi jídly. Řešíš, ať se vůbec dostane na denní cíl. Distribuce je doladění pro toho, kdo už základ má.
Dvě situace dávku zvyšují. Za prvé deficit. Longland et al. nechali mladé muže v drsném 40% deficitu trénovat a skupina s vysokým příjmem bílkovin (~2,4 g/kg) sval nejen udržela, ale dokonce přibrala a ztratila víc tuku než skupina s nižším příjmem. Při hubnutí ti bílkovina chrání sval. Tady se klidně jdi na horní hranici a hlídej každé jídlo, ať je nad prahem.
Za druhé rostlinné zdroje. Rostlinné bílkoviny mají v průměru nižší kvalitu (DIAAS), hůř se stráví a mají míň leucinu, což je spouštěč anabolismu. Proto u převážně rostlinného jídelníčku doporučuje Phillips zvednout dávku i celkový příjem zhruba o pětinu, kombinovat zdroje (luštěniny + obiloviny) a u hlavních jídel jít spíš na 0,5 g/kg než na 0,4.
Praktická úprava dávky na jídlo:
Standard (mladý, smíšená strava): 0,4 g/kg
V deficitu / starší klient: 0,4–0,5 g/kg, hlídat každé jídlo
Převážně rostlinná strava: 0,5 g/kg + kombinovat zdroje
Klikni na otázku a zobrazí se vzorová odpověď.
© Barna Academy — původní text. Autor: Martin Barna.